Náš advokát Jiří Čermák zastupoval společnost CHANEL S.A.S. ve sporu se společností Notino, s.r.o. Celý rozsudek Nejvyššího soudu, kterým bylo zamítnuto dovolání společnosti Notino, s.r.o., je dostupný na stránkách Nejvyššího soudu. Dále proto uvádíme shrnutí přímo od pramene, které pro vás sepsal Jiří.
Co bylo předmětem sporu
Společnost CHANEL S.A.S. (dále „Chanel“) požadovala po provozovateli e-shopů s kosmetikou, společnosti Notino, s.r.o. (dále „Notino“) informace o tom, jaký je původ výrobků Chanel, které Notino prodává. Když toto Notino odmítla, domáhala se spol. Chanel svých práv také u soudu. Chanel tento spor vyhrála a proto podala spol. Notino dovolání, které však Nejvyšší soud zamítnul.
Co z rozhodnutí plyne?
Kauza byla velmi složitá, soudy se musely zabývat vedle čistě známkoprávních aspektů i otázkou údajného zneužití dominantního postavení spol. Chanel a legitimity její selektivní distribuční sítě („SDS“) a řada argumentů a okolností byla specifická pro danou situaci.
NS se zabýval meritem věci (tj. shledal přípustnost dovolání) pouze v otázce legitimity SDS a kritérií, která spol. Chanel nastavila pro vstup do ní. Zde shledal, že požadavky spol. Chanel (mj. neporušování práva k ochranné známce po dobu tří let a některé další), jsou legitimní a nejsou v rozporu se soutěžním právem. Proto dovolání zamítl.
Z odůvodnění k části o nepřípustnosti dovolání plynou nicméně dvě zajímavě věci k právu na informace a prokazování vůbec:
Právo na poskytnutí informací (ve smyslu § 3 zákona č. 221/2006 Sb. a čl. 8 Směrnice 2004/48/ES) se NEPROMLČUJE
Vzhledem k tomu, že toto NS v mezidobí potvrdil rozsudkem ve věci 23 Cdo 55/2024 (ze dne 28.11.2024), neshledal v tomto bodě přípustnost dovolání (neboť jde již o řešenou věc).
Ve věci 23 Cdo 55/2024 bylo právo na informace požadováno v souvislosti s porušením autorského práva a NS shledal, že toto právo se nepromlčuje. Zde analogicky NS jen konstatoval, že nepromlčení se vztahuje i na ochranné= známky (a průmyslová práva vůbec). To dává smysl, neboť právo na informace má původ u všech práv z duševního vlastnictví právě v citované směrnici 2004/48/ES a je povahově stejné.
Sice z toho neplyne, že by toto právo bylo možné uplatnit zcela bez časového omezení, ale to je třeba zkoumat případ od případu, nikoliv paušálně aplikovat obecnou tříletou promlčecí lhůtu.
Ustanovení § 133b o.s.ř. lze aplikovat i na paralelní dovozy
Spol. Notino argumentovala, že § 133b o. s. ř. nelze analogicky aplikovat na prokázání tzv. paralelních dovozů, neboť toto ustanovení dopadá pouze na padělky nebo jiné vnějším vzhledem identické věci (výrobky).
Soud (při prokazování tzv. paralelních dovozů zboží ze zemí mimo EHP opatřených ochranou známkou Chanel) vyšel ze skutkového zjištění, že zbytek zboží, u něhož mělo dojít k porušení práv plynoucích z ochranné známky formou tzv. paralelními dovozů, má stejné vlastnosti jako vzorek zboží, který byl ohledán. Odvolací soud vzal proto protiprávní jednání žalované za prokázané k celému objemu zboží, jež mělo být předmětem tzv. paralelních dovozů.
Nejvyšší soud potvrdil, že se v rámci aplikace § 133b o. s. ř. na paralelní dovozy od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil.
***
V odůvodnění rozsudku je však jeden ďábel v detailu, který možná otevře prostor pro budoucí spory (i když ne v této kauze). Jenže – tento příspěvek je příliš malý, aby se jeho popis do něj vešel (viz Velká Fermatova věta)
Jiří Čermák | cermak@lawyer.cz | LinkedIn
Jiří je spolupracujícím advokátem advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o. a zabývá se zejména právem duševního vlastnictví a právem informačních technologií. Má velké zkušenosti se soudními i rozhodčími spory v uvedených oblastech. Působí také jako rozhodce u Mediačního a rozhodčího centra WIPO a Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
