V případě spotřebitelských smluv musí být rozhodčí smlouva podepsána na samostatném listě pod sankcí neplatnosti.
Zákon vymezuje okruh obligatorních náležitostí, které by vždy měly být součástí rozhodčí doložky. Rozhodčí doložka uzavřená musí obsahovat také pravdivé, přesné a úplné informace o:
o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud,
o způsobu zahájení rozhodčího řízení,
o odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání,
o místu konání rozhodčího řízení,
o způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a
o tom, že pravomocný rozhodčí nález je soudně vykonatelný.
Rozhodování sporů v rozhodčím řízení
Spotřebitel může kdykoliv, ne jen do prvního jednání ve věci, namítat, že není dána pravomoc rozhodců zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít.
Ve sporech ze spotřebitelské smlouvy, musí rozhodčí nález vždy obsahovat odůvodnění a poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu. Znát důvody, které rozhodce vedly k vydání rozhodčího nálezu je nutné i z důvodu nastavení věcného přezkumu, který novela zavádí.
Ve sporech ze spotřebitelských smluv se rozhodci řídí vždy právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele. Ve sporech ze spotřebitelských smluv, budou povinni rozhodci vždy přihlížet k právním předpisům stanoveným na ochranu spotřebitele, i když je strany výslovně zmocní, aby spor rozhodovali podle zásad spravedlnosti. V návaznosti na to se v § 31 stanoví právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení rozhodčího nálezu, pokud rozhodce rozhodoval v rozporu právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo pokud bylo rozhodnuto ve zjevném rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem.
Doplněno ust. § 32 odst. 1 – „Byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h).”.
Jedná se o reakci na rozhodovací praxi Soudního dvora EU. Ta jednak dochází k výkladu směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách takovým způsobem, že soud musí i bez návrhu a to i ve fázi, kdy byl podán návrh na nucený výkon pravomocného rozhodčího nálezu, posoudit rozpor rozhodčí doložky s vnitrostátními kogentními pravidly a dále, že soud musí takovýto přezkum učinit z úřední povinnosti.
Zrušení rozhodčího nálezu
Rozšiřují se důvody, pro které může soud na návrh některé strany zrušit rozhodčí nález:
- rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem,
- rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované zákonem (§ 3 odst. 5), popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé.
Spotřebitelé se mohou dále u soudu bránit, že rozhodčí smlouva je neplatná, byla zrušena nebo věc rozhodoval rozhodce, který k tomu nebyl povolán a neměl způsobilost, v řízení před soudem, ačkoliv tyto námitky nebyly uplatněny v řízení před rozhodcem.
Možnost spotřebitele obrátit se na soud i v případě, že je rozhodčí nález vydán v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele ve lhůtě 3 měsíců od jeho doručení. Podání takového návrhu nemá automaticky odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu.
Povinné odůvodňování rozhodčích nálezů vydaných ve spotřebitelských sporech, neboť se zavádí soudní přezkum samotné věcné podstaty rozhodčího nálezu ve spotřebitelských sporech.
Volba práva
V případě sporů ze spotřebitelských smluv nesmí být volba práva spotřebiteli na újmu a nesmí znamenat snížení míry ochrany jeho práv podle zákona o rozhodčím řízení či jiných právních předpisů. Dle navrhované úpravy bude nutné garantovat spotřebiteli minimálně taková práva, která stanovuje český právní řád i tehdy, pokud si zvolí jiné než české právo.
Stálé rozhodčí soudy
Jsou-li k rozhodování povolány stálé rozhodčí soudy, nemusí být rozhodčích doložkách výslovně uvedeny informace – obsahové náležitosti - dle zákona, ale postačí, bude rozhodčí doložka odkazovat na své řády a statuty.
Arbitrážní centra a jiné rozhodčí instituty nejsou oprávněni používat při výkonu své činnosti takové označení, které vyvolává klamnou představu, že se jedná o stálý rozhodčí soud podle zákona. Cílem je jednoznačně stanovit, že stálým rozhodčím soudem ve smyslu zákona o rozhodčím řízení je pouze takový soud, který byl přímo zřízen zákonem, např. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR nebo takový soud, který vznikl na základě zákona, a to jen tehdy, pokud zvláštní zákon zřízení stálého rozhodčího soudu výslovně připouští.
Umožňuje se dohoda stran na procesních pravidlech v samostatném dokumentu vydaném například arbitrážním centrem, i když řízení neprobíhá před stálým rozhodčím soudem. Podle takovýchto pravidel bude možné postupovat pouze tehdy, pokud budou přiložena k rozhodčí smlouvě. Nastavuje se tedy režim přísnější než u všeobecných obchodních podmínek, kterým je tento instrument nejblíže.







ochranné známky
vymáhání pohledávek
zakládání společností
úschovy financí listin a zdrojových kódů
o právu IT
o firemním právu
o pracovním právu
o ochranných známkách